ĎAKUJEM


ĎAKUJEM za  vaše nádherné ohlasy.
Veľmi si cením vašej otvorenosti a odvahy zdieľať.
Tu dávam priestor tým mailom, ktoré majú súhlas autorov na zverejnenie...
 



Srdečně Vás zdravím Zuzanko. Často na Vás myslím a vzpomínám. Moje přítomnost na semináři mi vrátila energii a chuť k životu. Dokázala jsem si dokonce i najít práci ve svém oboru. Sic jen na krátkou pracovní dobu,
ale znamená to pro mne mnoho.Hlavně jsem někomu potřebná.
Žehnám Vám a děkuji Věra






Milá Zuzko, 
Daří se mi moc dobře. Je to krásný a křehký. Já jsem krásná a křehká. Ale natolik pevná že se o sebe můžu opřít. O svůj zdravej kořínek, vždycky tam byl.
A roste, vine se dál, dopředu, jako zřetelně označená cesta, se směrovkama, a já si po ní jdu a ta cesta jsem já. 
Do tzv. normálu jsem se posemináři  vracela dva týdny, z toho první týden nechodila do práce a vlastně ani nikam. I teď žiju a pracuju jinak než předtím. Dělám co je třeba a dělám to poctivě a dobře, ale nespojuju to se svým životem. Jako že od toho můj život neodvisí. 
O tom co je a co není normál mám už stejně dlouho svý pochyby. 
Třetí víkend od Tvého semináře jsem si dala dvoudenní kurz reiki. ( -- Děkuju za Delfíny - pouštím si je během samoošetření, jsou nádherný.)
Všechno s jediným cílem, a to je fixovat sebe-vědomí, který jsem si ze semináře odnesla
Nebojím se sebe. Mám v sobě neznámej úžasnej pocit kompletnosti.
Chtěla jsem Ti poděkovat. 
Ten seminář mě skutečně změnil. Neznamená to že už nebudou (klidně i stejný) problémy, i když si myslím že nebudou v takový intenzitě a budou slábnout a slábnout.

Jde o to, že už svoje temný věci nevylučuju ze svýho života. Že se kvůli nim necítim méněcenná. Že vím že ke mně taky patřej a že je to v pořádku. Že bych to bez nich nebyla já. Nýbrž takovej pahejl. To je zajímavý, viď že člověka právě jeho slabý stránky kompletujou, když je přijme a dá jim nějaký patřičný místo.

Sem to asi prohlídla. A proto na ten podělanej dualizmuz - bez nasrání ba naopak s velikou radostí - SERU!
Děkuju. 
Zažívám intenzivní a většinou intenzivně šťastný období. Je to na mě taky dost vidět,
Naše šéfredaktorka mi řekla, že jsem byla dřív jak osten a teď že je kolem mně příjemný být. 
Tohle mi řeklo víc lidí.. Blízkých i vzdálenějších. No, mně je taky příjemnější kolem sebe teď být,
Máloco a málokdo se mě dotkne. 
Taky si už nemyslím že mě mě musí všichni na světě milovat anebo to co dělám. Nemusí a je to v naprostým pořádku.
Do polštáře boxuju občas (a většinou to skončí tak že se rozesměju), zato halekám na lesy když je příležitost. Z posedu nebo včera z rokle a nad roklí. Poslouchala jsem jestli neruším lesní zvěř ale lesní zvěř si jela svoji a bylo jí to úplně putna.
Zbavila jsem se návyku na ranní a většinou i odpolední kafe, jím většinou vegansky, většina jídel v hospodách mi nechutná. Vyřazuju cukr se střídavými úspěchy. Skoro nepiju. 
Chodím na dlouhý dlouhý procházky. Denně cvičím 5 Tibeťanů, to mám zas od Tiny z Bratislavy. 
Daleko líp spím. Jsem v sobě hlouběji a hlouběji. Na začátku března si nechám udělat výklad HD. 
I proto že se chci na jaře odstěhovat z Prahy. Doufám v praktický využití.-)
Měj se krásně a zdravím tam, kde zrovna jsi,
ze srdce
Tereza



Milá Zuzi

Posílám Vám krásný jarní pozdrav z Athlone, úžasného městečka v srdci Irska, kde již 7.rokem žiji. Osobně se neznáme, ale Vaše energie si mně našla přes internet a přiznám se, zaplakala jsem si. Málokomu se podaří zasáhnout tak čistě mou duši . . . a tak Vám touto cestou chci moc poděkovat, za to, co děláte . . . 
Vy i Jaroslav. 

Probouzíte nás, pomáháte nám otevírat dveře  k našim vlastním duším. Ukazujete cestu. Za to vám oběma děkuji.

Jako malá jsem vyrůstala na místě, které bylo permakulturní. Bylo záhy zničeno a něco ve mně umřelo. Nyní vím, že ta divoká zahrada žije dál . . . ve mně. Jen čekala, až se probudím a vzkřísím ji. Semínko je zaseto. 

Já sama zatím hledám svou cestu v Irsku, ale děti ( můj syn a dcera ) mi pomáhají zhmotňovat můj sen . . . přestavujeme stařičkou roubenku.  Oba jsou ochránci přírody, syn vystudoval lesnictví a bylo pro něj velice těžké, konfrontovat svoje představy o práci v lese s realitou. Drancování lesů a lesní mafie. Bylo tolik rozporů mezi tím, co se učil a tím,co se v lesích praktikuje, že se z něho stal nezaměstnaný. Hledá svou vlastní cestu . . .  
Jsem ráda, že věnujete čas lidem a svítíte jim na cestu. Můj syn se u vás zanedlouho objeví. Díky němu jsem vás poznala.

Děkuji Vám za Váš čas a za to, že svítíte jako maják.
 S pozdravem Věra Rožnovská

PS. Posílám Vám čerstvou zásilku kytiček :-))


Milá Zuzanka a všichni, se kterými jsem se směla potkat!

Fotky jsou úžasnééééé, Jardo děkuji! Ani bych nevěřila, že mne dokáží tak rychle vrátit do krásné atmosféry, kterou jsme na semináři pod citlivým vedením Zuzky vytvořili.

Často na Vás na všechny vzpomínám. Všechny Vaše příběhy ve mně něco odzrcadlili. A hlavně si vždy na všechny vzpomenu, když se dostanu na to rozcestí mezi starou a novou cestou.

Když tam přijde to uvědomění s tak jemnou vibrací, ale tak zásadní TUDY UŽ NE!  - TUDY!

Je to úžasná metoda, děkuji Zuzanko! V JEDNODUCHOSTI JE OBROVSKÁ SÍLA.

A s dcerou – když jsem se vrátila domů, připadala mi nějak krásnější, jako kdyby rozkvetla. Něco se změnilo v ní a něco se změnilo v mém pohledu na ni.  Úžasné! Děkuji.

Velká moudrost je v přiznání si chyb a viny před vlastním dítětem Už proto, že ono bude schopno to samé jednou udělat směrem ke svým dětem.

Jsem moc ráda, že jsme na semináři byli obě spolu. 

Svým původním povoláním jsem učitelka mateřské školy.  Dlouho mám rozepsanou knihu o vztazích rodičů a dětí, učitelů a žáků a tento seminář mi dal inspiraci dát se do jejího dokončení.

A také děkuji, že jsem směla být pozorovatelem toho krásného křehkého vztahu mezi mužem a ženou, mezi Zuzkou a Jaroslavem, potom toho muže, který tam hrál na fujaru a jeho ženy, něco velmi zvláštního vyzařovalo z jejich očí a Vás všech, kteří jste byli na semináři v páru.
 

S láskou Vás všechny objímám  

babička Ivana

 






Zuzanko sluníčko,

moc ti děkujeme za link s fotkami z rituálů, už jsme na něj čekali a moc se těšili. 
Nezklamal. Vrátily se všechny pocity, které byly spojeny se 
seminářem. Byl to pro nás velmi hluboký zážitek....cítíme vděčnost 
za to, že jsme se něčeho takového mohli účastnit. Děkujeme Ti za 
skvělé vedení, citlivost a Jardovi, kterého tímto zdravíme, za 
perfektní fotodokumentaci. 

Zdravíme a posíláme objetí.

Petra a Kvítek





Hezký pozdní večer Zuzi!
Z tvého semináře mám velmi dobrý pocit a už dlouho jsme nezažil něco takového,atmosféra,lidi.... tím jak jsi to vedla..

To své které si odnáším je semínko které má šanci vyrůst ve strom, tak jak jsi říkala máme to ve svých rukách..

Ono, já jsme potom nejel přímo domů..strávil jsem týden na chatě u jedné svojí vyjmečné

kamarádky,hodně mě připomíná tebe...věrností sama sobě,citem a intuicí..

Cvičili jsme spolu jogu,chodili po lese,filozofovali, jedli zdravě a bez masa..;o)

Byli momenty které mě štvali (něco mě řekla apod.), ale snažil jsme se v tom setvrat, přijmout a pochopit..

 V tom vidím přínos víkendu s tebou,veliký..

A je toho více co bych chtěl napsat ale vidím tě v záplavě mailů, kterýma sa není snadné prokousat..tak snad jen nakonec..jedno

něco malé a snad milé,co mě nedávno prošlo hlavou a moc rád ti to tady přepošlu a věnuju...

 

..Vám Ženám skládám svůj obdiv a poctu..

Fascinuje Mě jak v momentech své největší slabostii a křehkosti dokážete

stále jít dál,bojovat ze silou jemnou ale pevnou..

Vím jsou chvilky kdy vás osud skolí k zemi skrze "hrubé" síly vlivů vnějších

ale i skrytých zakoutí srdcí ve kterých nosíte to nejcennější,lék pro celou tuto nemocnou planetu,ryzí lásku..

ano právě díky ní padáte k zemi..říkáte.. ale je to ta pravá,nebo je to spíš bolest a zklámání

z očekávání toho co nepřichazí i když by jste si to tolik přáli..

Je to bolest dětských bačkůrek co tlačí..řekl bych

Ale tak jako padá obilí k zemi pod poryvem mocných větrů i vy..padnete a zase vstanete,silnější..

to jen ten  "nepřátelský" vítr který vám dopřává neopakovatelnou možnost podívat se k zemi,ke svým kořenů,

prohlédnout a zase vstanout..pružnější,odolnější..

Vy jste Ty co přivádí na tuto zem život, skrze vás prochází nové duše

a vy je láskyplně usazujete na hladinu v přístavech plných objetí

které až přijde čas i když nerady ,rozvážou lano a pošlou jednu novou

krásnou plachenici s odhodlaným "kormidelníkem" vstříc otevřenému moři..

Děkuju ti..mami,vím že jsi dělala to nejlepší cos mohla a za to díky..a taktéž děkuji

všem ženám které zkřížili můj život a ukázali mě směr..


Nech se ti tančí skvěle životem i nadále!

Kamil




Ahoj Zuzanko,
  díky Ti ještě jednou za vše.
  Poslední den semináře jsem se vrátil do svého dětství,
  kdy jsem chodil do lesa, který jsme měli kousek za domem,
  plížil se po loukách, lezl po stromech, seděl u potůčku a hledal tam tajemství skryté pod kameny.
  Přišlo mi, že zase po dlouhé době dokážu vnímat očima,
  tak jako když malý jsem hodiny dokázal civět do vody, která si jen tak hopsala po valouncích.
  Nedokážu to moc popsat, včera jsem nad tím seděl a když to chtěl odeslat, tak se mi to smazalo.
  Asi to tak mělo být.
  Tož to píšu znovu.
  Jinak.
  Na to včerejší psaní ne a ne si vzpomenout 
  Mám v sobě hodně pocitů,
  jako bych plul v čase, 
  hlavně ta nádherná vnímavost dítěte, ta mi nedá spát.
  Znovu se probouzí.
  Však z toho mám taky nesmírnou radost!

  Adam






Ahoj Zuzi,
čekala jsem s mailem po kurzu, až se všecko pomalu, pěkně usadí. Doznívání po ZnovuZrození partnerství bylo dlouhé a intenzivní. Hlavně první týden byl dosti náročný na přechod do tohoto "zmatku". Měla jsem v sobě roztřesené zvířátko a snažila se s ním zůstávat co nejvíc. Téměř denně přicházejí okamžiky, které mě zavedou zpět, vzpomenu si na Tvá slova, pak zastavím, vnímám a je mi dobře. Seminář byl krásný, hluboký, přátelský a nezapomenutelný. 
Za vše Ti moc děkuji a určitě na shledanou...

Doufám, že jsi prožila hezké Vánoce 

Opatruj se a přeji šťastné dny.

Peťa


Ahoj Zuzano,
přestoze jsem Ti od seminare nepsala, tak musim rict, ze jsem na Tebe i lidi odtamtud myslela.
Seminář byl pro mě rozhodně velice objevný a přínosný, zažila jsem věci, které jsem ještě nezažila a tato "dobrá zpráva" se ode mě šíří i dál.
A největší dobrá zpráva u mě je, že jsme v září, měsíc po Tvém semináři a po dobrání bachovek  otěhotněli! Teď jsem ve 13. týdnu a malé (tedy malá - cítím, že to je holčička) je úplně v pořádku, ani mi nedává moc zabrat, nebývá mi špatně jako ostatnim. Jen se potřebuju víc válet, což ale dělám ráda, že;)
Takže ještě jednou moc děkuji za vše. Myslím si, že mi hlavně pomohlo odblokování porodu. I když ještě jednou by mi to určitě udělalo dobře, ať jsem připravená na porod malé (bude to někdy v půlce června).Tvůj seminář mi přijde jako idelání, takže moc ráda přijedu a byla bych ráda, aby tam se mnou jel nejlépe ještě můj muž.
Musím to s ním probrat.
Děkuji a přeji krásný zbytek roku:)
Vlasta

Musím se přiznat, je to mazec, vše kolem mě se mění a já taky. Cítím to celou svoji bytostí, pořád se směju a raduju i z úplných prkotinek. Představ si sekal jsem trávu kosou s hudbou ZAZ -Fr. a tančil u toho. To byl výbornej úlet, lidičky kolem si asi mysleli, že mě hráblo, postupně si zvyknou, že už Honza nebude stejnej jako dřív. A ten kdo si nezvykne - jeho problém. Minulej víkendík našeho semináře bylo to co jsem vždycky hledal, DĚKUJU.  Už teď se těším na příště.
Zuzanko měj se moc nádherně, krásně odpočívej a nabírej sil.
 
Pa s láskou Honza.

Nevím odkud začít, takže asi takto.

Jsem průměrný heterosexuál lidského druhu žijící ve společné domácnosti s úžasnou partnerkou také lidského druhu:)

 

Vše začalo naši účastí na dvou Zuzčiných seminářích pro partnery, kde jsem se setkal s pro mě dosud nevídaným způsobem práce s lidmi, což mě uchvátilo a přesvědčilo o nesmírné síle těchto úžasných setkání. Nutno podotknout, že mě na první seminář musela doslova přemluvit moje partnerka za což ji tímto děkuji a i tak to vypadalo, že tam snad nedorazíme. Druhý jsem již akceptoval bez dlouhého přesvědčování a konečně třetí Znovuzrození muže , o který se chci podělit jsem absolvoval z vlastního přesvědčení.

Né že bych neměl pochybnosti, vždyť přece nám chlapům měla něco povídat žena, která beztak ví kulový o tom jak se chlap cítí, ale zvědavost a touha něco změnit mě nakonec  cestou klikatou dovedly až k Zuzce na tento úžasný seminář.

Nebudu popisovat jednotlivé praktiky, to se musí zažít. Chci se podělit o to, co mi tento seminář dal a jak se cítím. Právě díky tomu, že nás vedla žena jsme dostali přímý návod na to, jak se vlastně k ženám chovat a jak společně s nimi fungovat. Odkryl se mi dosud nepoznaný svět, který jsem díky výchově a obecným zvyklostem neviděl a přitom byl vždy tak blízko. Je to svět ženy, který má každý z nás v sobě, ale často jej opomíjíme(k naši škodě). Tento svět je opravdu nesmírně nádherný a jsem rád, že jsem mohl pochopit princip jeho fungování. Díky tomu jsem se začal na veškeré jednání mé partnerky dívat jinýma očima a pochopil jsem, co se ode mě čeká. Toto bylo velmi důležité zjištění, neboť jsem mohl začít u sebe a praktikovat to ihned v naši domácnosti. Tyto řádky píši s odstupem několika měsíců záměrně. Celou dobu jsem pozoroval, jakou bude mít moje změna tendenci, jestli se vše vrátí do starých kolejí atd. K mému příjemnému překvapení se intenzita transformace spíše prohlubuje a to zejména díky  motivaci v mé partnerce, která změny v mém chování zaznamenala a velice si je pochvalovala. I mimo domov se cítím daleko sebevědomější a podstatně vnímavější. Právě proto, že jsem poznal princip svého protějšku, který je zároveň moji součástí se cítím úplný a daleko více mužský, než před tím. Dost významně se omezila moje agresivita a cítím se daleko klidnější, přičemž jsem rozhodnější.

Seminář byl pojat velmi přesně na míru mužům a dle našich nepřítomných výrazů po jeho skončení, jsme dostali pěkně do těla (to mě bolelo ještě pěkných pár dní)

Pánové, pokud chce někdo z vás změnu  a čekáte, že se něco udělá samo, tak to rovnou vzdejte a nechte se vystřelit do Černé díry. Ale jestli chcete být opravdu jediným rytířem své současné, nebo budoucí choti, respektu-plným mužem pro svou rodinu a okolí, nebo superotcem, začněte na sobě pracovat s citem sobě vlastním. Nemusíte se plazit v zimě bahnem přes ostnaté dráty pod kulometnou palbou. Stačí zajet k Zuzce a ona vám s tím ráda "pomůže":)

Držím palce každému odvážnému….

 

Dušan

dushab@seznam.cz 






Ahoj Zuzko,

     je to nádherné a je to transformační a ty jsi tomu pomohla na
    semináři, takže ti za to opravdu moc děkuji, dokázala jsem se zbavit
    všech svých strachů, úplně všech najednou, bylo to sice trošku k
    "zbláznění" prožívat tu sílu této emoce najednou ale zvládla jsem to
    a teď už se jen koupu v blaženosti, nekonečné lásce a prožívám
    naplno přítomný okamžik :-)

    Děkuji ti za vše co jsi pro mne udělala, děláš a uděláš, děkuji
    mnohokrát

    S láskou Veronika :-)

    




 Ahoj Zuzanko, 
po semináři se máme moc dobře, líbil se nám a konečně
máme s manželem nějaké společné téma. Stále na Tebe myslíme, dokonce
se nám už i párkrát stalo, že jsi se nám vludila do sna,což bylo moc
  příjemné. Jinak musím konstatovat, že choler jsem pořád stejný,ale
   vím, že mě čeká ještě kus práce,aby to bylo alespoň trošku lepší.
  Velmi se těšíme na další seminář s tebou "Skutečný vstup do roku 2012". 
Joooo,všimla jsem si, že Manžel je ke mně pozornější, což je milé :-))
 a taky se občaspřistihnu, že se sama sobě líbím,
 což taky dříve moc nebývalo a i okolí tím pádem reaguje trošku jinak :) 
Muži hlavně,samozřejmě.
  Taky musím říct, že občas vylovíme z paměti nějaký "cvik", který jsi
 nám ukázala a medíme si, jak to krásně pomáhá uvolnit a protáhnout.
  Občas zaskakuji za jednu cvičitelku v józe a pokud mě zase osloví,
určitě něco z toho použiji na hodině.
 Lidi budou koukat co je možné se svým tělem za pár minut provést.
Posíláme moc sluníčka, světla a objetí a přejeme ti jenom to dobré.

Petra a Kvítek

Přeju Ti Zuzi krásný den,
chci Ti ještě jednou poděkovat za úžasný kurz, kterým si nás provedla. Za
to, že jsem dokázala se podívat na dno mého nitra a zjistila jsem, že pod
tím kalem, který tam i přes mou snahu a práci pořád byl, je křišťálový
písek, do kterého pořád proudí světlo a teplo v podobě Lásky. Přeju Ti
lásku, hojnost,dostatek Tvé krásné ženské síly a taky kopec lehoučké
srandy do života. Objetí Dita

  Drahá Zuzanka,

chcela by som vyjadrit moju vdačnosť za krásny seminár, bol to naozaj úžasný zážitok. Domov som prišla ako vymenená, naozaj ako znovuzrodená Zrazu som mala pocit že mi spadlo z pliec ťažké bremeno.
Predtým som nevedela ako sa mám uvoľniť a odpustiť tú bolesť, ktorú som cítila... Seminár bol pre mňa ako začiatok, aby som už konečne nazrela do svojho vnútra. Cítila som sa a cítim, že som sa konečne vymotala z blokov, týkajúcich  sa môjho detstva a dospievania, rodičov. Moje súžitie s rodičmi bolo veľmi tažké...,ale už o tom nepremýšľam.
Meditácie boli krásne, bola som nadšená Oshovou dynamickou meditácou, toľko som o tom čítala..a zrazu som mala možnosť skúsiť to..
Počas meditácie som ustavične videla tretie oko...
Keď sme sa vrátili domov, zrazu som nemala problém vyjadriť svoj názor. Vždy predtým  som mala pocit, že mám blok na piatej čakre..
Pracujem ako učiteľka angličtiny na škole, a musím povedať, že už nepociťujem taký stres pri učení ako predtým. Cítim sa veselšia, niekedy sa ani nespoznávam.. 
Mám pocit, že chcem niečo tvoriť, niečo zaujímavé...ale uvedomujem si že ešte mám veľa čo čistiť...
Keď sme pozerali naše fotky zo seminára, tak sa mi ani nechclo veriť, že tie šťastné úsmevy patria nám..: )))
Krásny zážitok, a skvelí ľudia. Cítila som sa pohodlne, a nebolo čo skrývať.
Aj partner je nadšený, trochu sa zmenil, je vedomejší.. 
Hovorí že to bol pre neho cenný zážitok, ktorý sa vyplatil.
 
S hlbokou vďakou a láskou
S.

 

Ahoj Zuzko,

děkuji Ti za přání k Novému roku i když k "nepravému" a rád bych též
                          poděkoval za rituál na semináři 2.11.2010.
                                                                    
 Cokoliv podobného rituálu jsem nikdy nezažil a atmosféra byla velmi
příjemná. Přestože téma smrti a odevzdání starého by měla být ponurá
                         a smutná, cítil jsem radost a ohromný klid.
                                                             Děkuji.

                    Těším se na setkání na některém dalším semináři.
                                                                    
                                                             Radek

Já na Tebe Zuzko myslím často, velice často ......a můj muž o Tobě mluví také dost často a nejen mluvíme......žijeme to. Spojilo nás to, nejsme cizinci. Dovedla jsi nás do společné energie. A bez té jsem já nemohla žít. Změnili jsme se oba. Jsem úplně nadšená, že tvou práci respektuje a věří ji. Je to pro mě známka, že je to úžasný muž. Tvoje semináře jsou přeci jen jiné. Nechci posuzovat nebo hodnotit, ale nějak tomu prostě oba rozumíme.

Markéta, absolventka několika tvých seminářů i se svým mužem. 


Milá Zuzi,

ještě jednou bych ti za mě a Milana chtěla poděkovat za naprosto
úžasný prodloužený víkend plný emocí, energie, radosti, uvolnění,
přátelství, lásky... Byl to pro nás nezapomenutelný zážitek. Tvoje
něha a pochopení spojené s energií v nás zanechalo hluboký otisk a náš
život se opět posunul k lepšímu. Domů jsme přijeli fyzicky unavení,
ale šťastní, s láskou a vnitřním klidem.
Bylo nám s tebou a všemi ostatními opravdu moc dobře a budeme se těšit
na nějaké další setkání...

S láskou
Soňa





Ahoj Zuzko,
chtěla jsem Ti poděkovat za seminář (znovuzrození těla). Bylo to moc fajn, myslím, že jsem se posunula zase o kus dál.
Pozoruju na sobě jednu zvláštní věc - už tak pořád šíleně "nešrotuju" hlavou jako předtím. Jsem schopná nechávat věci víc plynout, nerozpitvávám všechno až do morku kostí rozumem. A to je fakt příjemný!
Taky jsem nějak přirozeně trochu změnila vztah ke svýmu tělu - mám pocit, že je mám hezčí, jemnější a mám velkou chuť (snad poprvé v životě) je pěkně ozdobit typicky ženským oblečením (takže i manžel bude mít určitě radost :-)
I když jsem teď od semináře prakticky pořád nemocná, myslím (spíš cítím), že všechno jde správným směrem. Často si představuju, jak srším energií, jak je mně dobře a lehce v mým těle. Už mně to docela jde, ale ze začátku jsem si takový pocity už nebyla schopná ani představit (už to nepohodlí trvá fakt dlouho a zjistila jsem, že už já sama sebe jsem automaticky viděla jako slabou a nemocnou). Taky samozřejmě pokračuju v detoxikaci (už detoxikuje celá má široká rodina :-)
Zuzko, ještě jednou děkuju a přeju Ti krásný podzimní dny!
Ahoj
Jarka

Milá Zuzanko,
chtěla jsem tě pozdravit a poděkovat Ti z celého srdce, za to co děláš.

Po Tvém transformačním pětidenním semináři se cítím úžasně.
Každý den, když se ráno vzbudím, tak si říkám, že se stal zázrak.
Mám pocit, že se ve mně uvolila ohromná spousta energie, lásky.

Tvůj seminář tělo byl opravdu hodně silný.
Opustila mě velká tíha, úzkost, strach ale i zlost!

Tvůj způsob práce je opravdu jemný a tím, že už sem byla na více Tvých seminářích, tak si uvědomuji, jak krok po kroku mění můj život v krásnější a plný lásky.

Cítím velkou vděčnost a obdiv k Tobě.
Děkuji Ti.

S láskou 
Markéta




Ahoj Zuzko!
Od prvního dne návratu domů po semináři se chystám, že TI napíšu a pořád čekám až přijde ta správná chvíle. Věřím, že teď nastala. Je sice fakt, že s TEBOU komunikuji v duchu hodně často, ale čekám ještě na takové to doznění z toho všeho, co jsem prožila. Nesmírně mne dojalo setkání s TEBOU, ta hloubka moudrost a opravdovost. Když jsem večer před spaním zavřela oči, stavěly se mi v duchu ty TVOJE a znovu a znovu mi to vše ožívalo. Ještě nikdy jsem nezažila něco tak intenzívního a hlubokého. I po návratu komunikace mezi náma s manželem byla nádherná, přicházely moudrosti a vhledy na různé životní situace. Zuzko, děkuji, že JSI!!, že máš natolik čistý kanál, že dokážeš druhé přibližovat samých k sobě. Těším se na další setkání, moc mne zaujal název procesu "Každodennost jako rituál", budu čekat na bližší inofrmace. Jelikož ještě nefungují odkazy na TVÁ doporučení, poprosila bych TĚ o sdělení názvu toho filmu, který jsme viděli - o té vědomé volbě. Ještě jednou moc děkuji, že jsem TĚ mohla potkat, že jsme spolu "mohly chvíli plynout".
S láskou a úctou Iveta
Manžel rovněž srdečně zdraví. 





Vzácna Zuzanka,
Tvoj dar naštartovat vnútornú transformáciu a zmenu nastavení je
úžasný a mocný. Ono to vyzerá, že tu si zacvičíme nejaké
"neviditelné cviky" a postavíme si svoje transformačné polia v
trojici, a zažijeme nejaký rituál, a vypočujeme si od teba
posolstvá, a ideme domov. Ha, lenže to je iba začiatok. Absolvoval
som 2 z Tvojich seminárov a to podstatné sa aj tak potom odohrávalo
a dolaďovalo za chodu života. A že to má silu, úha... 
Pri spievaní s Monikou Šramlovou som zistil, že možem. Nie tak, ako
som už dal do archívu, že mne spev nie je daný, bla bla... ano,
možem spievat a celkom dobre, ako povedala Monika. Takže vďaka, že
si ju priviedla a umožnila mi tento zážitok.

A nie, že už som dýchal, už mám hotovo - možem dýchat hlbšie a
dotknúť sa najväčších bolestí, aby sa už konečne mohli zmeniť na
moju silu...to si dokázala so mnou urobiť, lebo vidíš hlbšie ako som
videl ja. 

Nechápal som, ako so mnou súvisí násilie? Postavila si predo mňa to
zrkadlo, aby som uvidel... 

A lavína letí ďalej, mám všetko, z celého života na tanieri, ale nie
preto, aby som sa v tom patlal a vyberal, čo mi chutí a čo nebudem
jesť. Je to všetko moje, preto sa moje zuby tak bránili, že to nebudú hrýzt
a začali byt citlivé. Je to moje, preto mi moja žena ukázala,
nakoľko som chlap a nakoľko to zranené dieta vo svojom vnútri. 
Teraz sedím nad tým tanierom a viem, že buď ho vyklopím do koša a
začnem žiť, alebo sa na to budem dívať a posmrkávať, že ten moj údel
je taký ťažký... a hľadieť, ako porcia na tanieri hnije a
plesnivie... aj tu mi ukazuješ, čo má zmysel.

Píšem to, aby si vedela, Zuzanka, že tvoja sila transformovat seba
sa prenáša na okolie, že to má zmysel, že som ochotný do toho íst až
do konca. Lebo Ty si sa dala všanc, a delíš sa o svoj dar, aby sme
aj my mohli pohnút svojimi zadkami a urobit niečo pre seba a tým pre
celú planétu...

Nesmierne si Ťa za to vážim a celou svojou láskou ďakujem.

Nikos
po seminári ZnovuZrodenie tela 29.10. - 3.11.2010



Milá Zuzanko, nejprve Vás chci co nejsrdečněji pozdravit a poděkovat Vám za krásný prázdninový  zážitek na semináři Znovu Zrození Ženy.Dcera to definovala tak,jako že jsem doplnila baterie a jsem plná energie.Sama jsem se cítila jako v euforii , vše se jevilo snadné a jasné. Později ten pocit trochu ustoupil běhu všedních starostí.Přesto se dál cítím lépe a radostněji . Na PC sleduji Vaše stránky a jsem v duchu s Vámi. Prodloužení Vašich seminářů mi zatím nedovoluje se jich účastnit . Budu ale stále sledovat  Vaše stránky  a přeji Vám hodně Lásky a úspěchu.     Srdečně zdravím  Věra

Po seminári Znovuzrodenia  si do každodenného života odnášam obrovské posilnenie, rozšírenie vedomia, pocit ukotvenia vo svojom zdroji, svojom strede, vo svojej slobode, radosti, pocit očistenia, upevnenia sebaistoty. Cítim vďačnosť kruhu bytostí, ktré sa tu stretli, za podporu a spoluprácu. Nesmiernu vďačnosť a úcte k Zuzane, ktorá nám otvorila studňu múdrosti a s absolutnou istotou vytvárala bezpečné prostredie a viedla nás k nášmu zdroju sily, múdrosti a lásky. Ďakujem.

Nikos

 :-)

Milá Zuzanka, hledám slova.....jen vibruji vděčností a radostí za to, čím jsi mi s nekonečnou láskyplnou podporou pomohla projít. Odcházím ze semináře Znovuzrození do života s vědomím celého těla a po letech jsem začala plně dýchat, dýchat na fyzické úrovni svůj život.
Zaplavuje mne láskou a radostí. Těším se že dokážu díky tomu snad i zpívat. S láskou a pokorou Anička.

Ahoj Zuzko,
zrovna se mi podařilo uspat dětičky (dneska to byl opravdu heroický výkon :-), tak jsem si řekla, že ti napíšu.
Já jsem nikdy nebyla nějak zvlášť duchovně založená a meditace mě ani nijak nelákaly. Ale na kurzu jsem byla úplně ohromená, jak úžasný společný meditace jsou. Myslím, že je vedeš skvěle. Asi hlavní pro mě je fakt, že před tebou nemám žádný strach se úplně odhalit a nějak se "ztrapnit". Vnímám tě i jako takovou "vrbu", ke které mám chuť přijít a svěřit se.
Píšeš o svých zážitcích z naší večerní meditace. Myslím, že měla fakt velkou sílu. Já jsem odevzdala svůj veliký těžký balvan, který sebou vláčím už rok - po borelióze je mně skoro trvale blbě (něco jako nekonečná chřipka - někdy horší, někdy lepší). Fakt je, že i když se na tom nic moc nezměnilo, tak už to prostě nijak neřeším. Moc se mně líbilo, jaks při meditaci v jednu chvíli říkala, že teď jenom čekáme - to bylo úplně přesně něco pro mě - já totiž čekat neumím. To jsem si uvědomila, že na čekání vlastně není nic špatnýho, a že díky tomu čekání se může v životě objevit třeba něco úplně novýho a nečekanýho. Takže já teď čekám (až mně bude zase líp a budu moct zase naplno užívat života) a už to čekání neberu jako veliký problém (jako dřív).
Moc ráda bych ti ještě napsala ještě jeden svůj zážitek z Přírodní cesty. Ani nevím proč, ale už od toho června mám chuť ti to říct. Nevím, jestli si vzpomínáš, jak jsem popisovala svůj zážitek s břízkou. Ono to mělo ještě pokračování. Chtěla jsem se o to podělit, když jsme se loučili na Skalce, ale nějak jsem to nedokázala říct. Možná se ti to bude zdát jako úplná blbost, ale pro mě to má zásadní význam. Jak jsme se rozešli po lese hledat ten svůj strom, tak jsem našla svou břízku, k ní jsem si sedla a měla jsem úplně přesně ten pocit, jako když malý děcko, který ztratilo maminku, tu svou maminku zase našlo. Z očí mně tekly slzy a když jsem se dívala do korun stromů, tak jsem cítila, že mně ta příroda zase přijala k sobě. Že mě prostě bere a má mě ráda, protože k ní patřím. Bylo to moc a moc krásný. Už jsem si kolikrát říkala, že to přece není možný, že jsem si to asi celý vymyslela, ale ty pocity byly úplně doopravský. A to je myslím to důležitý.
Tak a teď už rychle tento mail pošlu, ať si to náhodou nerozmyslím a nějak to nepromažu (nejsem moc svěřovací typ :-)
Měj se moc hezky, přeju ti radostnou práci s lidma a ahoj na Skalce
Ještě jsem Ti chtěla říct, že za tento zážitek vděčím Tobě, takže DĚKUJU!
Jarka 

Ahoj Zuzko,
nejdriv se mi moc nechtelo psat ohlas na pracii s Tebou, ale po tomhle
vikendu a 6.bloku VPD uz nemuzu jinak :). Muzes klidne uverejnit.
Mas uzasny vhled do situaci, umis vyborne vycitit, co clovek proziva,
co je skryto pod povrchem. Skvele dokazes pojmenovat co se deje a tim
posvitit na "problem", ktery jsem ja sama nevidela. Diky Tobe se mi
povedlo prozit zase nove zazitky pri praci s energii. Hodne mi to dalo
a dokonce nektery veci praktikuju i ve svem kazdodennim zivote. Prace
v zenske skupine pod Tvym vedenim byla pro me dost narocna, ale jsem
velice vdecna, ze jsem to mohla prozit. Slo to hodne do hloubky a bylo
to velice ocistne. Diky. Mam toho jeste hodne, co citim, ale nedokazu
to smysluplne prevezt do psane podoby a nejak to pojmenovat :). Jsi
mila, prijemna, davajici, otevrena, krasna a chapava, jdes do vseho
celym svym srdcem, naplno a toho si velice cenim. Dekuji za to, ze
jsem Te mohla poznat a "pracovat" s Tebou.

Preju krasne dny, mej se moc krasne
Kami

Díky Zuzce jsem přijala sama sebe a svůj život. To byl začátek. Pomohla mi udělat takové malilinkaté a jakoby nepodstatné kroky, díky kterým jsem mohla uvidět skutečnost. Jak to udělala, nevím. Ty kroky jsou u každého určitě jiné. A ona je umí rozpoznat, označit a umí motivovat… Když mě pak přepadaly strachy a pochybnosti, nesmírně mě podpořila v tom, abych šla dál, abych se ze strachu nezastavila či nevrátila zpět. Teď žiju svojí individualitu a i když tedy nezapadám do davu a možná se na mě někdo dívá skrz prsty, jsem moc šťastná. Miluju pravdu a Zuzana mě vedla s nesmírnou láskou za ruku, když jsem se s ní učila žít. To se nedá ocenit ani slovy ani penězi, jen srdcem…Vede ji hvězda a skrz ní může její noční, nádherné a čisté světlo vést i ostatní.  

Linda, 32 (chichi)

Milá Zuzko,

chtěla bych Ti poděkovat za všechny meditace, které jsem s Tebou v poslední době mohla absolvovat.  Při některých jsem se dostala hodně hluboko a pěkně se pohrabala ve svých třináctých komnatách. Bylo to bolestivé, ale vždy očistné. Nebo meditace venku v přídodě, ty byly úžasné, vycházela jsem z nich radostná, blažená, s obrovskou pokorou k přírodě. Máš neskutečný dar vhledu, velice dobře rozpoznáš, čím si člověk ubližuje, kde se podceňuje, na čem je potřeba zapracovat a zárověň  dokážeš v každém odhalit a podpořit jeho skryté přednosti a ukázat směr, kterým se dát. Také děkuji, že jsi mi pomohla více pochopit havajskou techniku ho´oponopono. Jsi skvělá, mám Tě ráda.

Iveta


Drahá Zuzanko!
Štědrý den je za námi a já mám chvilku jen pro sebe, abych mohla zalovit uvnitř a poděkovat za jednu z nejkrásnějších životních zkušeností. Byl to nejen nejkrásnější, ale také, pro mne, dost těžce zasloužený zážitek. Nevím kde jsem já -člověk děsící se představy, že bude mluvit o sobě před ostatními - sebrala odvahu a sama se vydala na tvůj kurs. Bylo to jakési silné puzení a zároveň tvoje vstřícně podaná ruka, co mi nedovolilo podlehnout obavám a vzdát to. Jsem moc šťastná, že jsem to všechno mohla zažít . Pocítit na vlastní kůži přeměnu vlastního strachu v nával láskyplného důvěřivého povznesení se nad bariéru nashromážděných ochromujících zkušeností, donekonečna potvrzujících oprávněnost mých strachoděsů. Děkuji za vlídné a zároveň pevné, přirozené vedení, které mě opakovaně nechalo zažít důvěru podobnou té dětské - vedle spolehlivé ruky dobré matky, otce, starší milující sestry, nejlepšího přítele...
Zuzanko, děkuji, děkuji a přeji hodně dalších duší, kterým umožníš projít touto zkušeností. Nejen tobě, ale hlavně jim! Zdena


Ahoj Zuzko,
zdravím Tě z daleké Moravy :-) Právě jsem dala píct náš první kváskový chleba, tak jsem moc zvědavá, jak dopadne.
Moc se těším na Tvůj kurz. Ráda bych Ti popsala, co jsem zažila při poslední meditaci na Skalce. Chtěla jsem to říct všem, ale ještě se to ve mě všechno třepalo a myslím, že bych dokázala říct tak maximálně první větu. Na minulým bloku jsem se o sobě dověděla, že mám strach z lidí. Vylezlo to ze mě úplně spontánně, fakt jsem to dřív vědomě netušila. A celý ten měsíc do dalšího bloku jsem doma dumala nad tím, proč to tak je. Ničeho jsem se nedopátrala, tak jsem si řekla, že to je asi něco z minulýho života. A když jsme v meditaci měli vejít do toho prostoru strachu, tak jsem se najednou ocitla v první třídě mezi svýma spolužákama. Teď musím vysvětlit, že jako malá jsem měla mimořádně neobvyklý vlasy, vypadalo to jako veliká, střapatá, neučesatelná svatozář kolem hlavy. Úplně jsem cítila, jak to naprosto nevinný, čistý, krásný srdíčko přišlo poprvé do školy a těšilo se, jak bude mít kamarády a jak to bude bezvadný. A ono to bylo jinak - zažila jsem výsměch, pohradání a totální pokoření. Oni se mně prostě smáli, jak vypadám a ukazovali si na mě prstem. To bylo takový zklamání! To malý srdíčko si s tím vůbec neumělo poradit. Při té meditaci jsem si to všechno znova zažila, ale úplně mně to došlo, až když jsem malovala ten obrázek. Celý večer jsem potom cítila, jak se to ve mně třepe a jak ta hrůza ze mě leze ven. Je to takový zvláštní, ale já jsem fakt cítila, jak mně ta hrůza vylízá z povrchu ruk. Ten obrázek jsem musela spálit, protože jsem se ho štítila. Postupně mně potom docházelo, co se vlastně se mnou stalo. Já jsem si tehdy v duchu řekla: Tak, když jste vy lidi takoví, takhle se ke mě chováte, i když já jsem vám nic neudělala, tak já na vás kašlu! A aby se už něco takovýho znova nestalo, tak jsem se tak nějak uzavřela a už jsem si lidi k sobě nikdy nepouštěla moc blízko. Nikdy jsem neměla srdce na dlani.
Teď už mám dávno vlasy normální a nikdo se mně nesměje, ale když si to tak vezmu, tak se vlastně celý svůj život chovám podle toho svýho prvního setkání s vnějším světem. Mám pocit, že jsem vlastně nikdy neměla sebeúctu a neměla jsem se ráda. Nikdy jsem nebyla schopná nosit nějaký šperky nebo si vyjít v krásných šatech a ani jsem nevěděla proč. Teď vím proč - protože jsem měla pocit, že nejsu hodná nějakýho zdobení. Zvláštní je, že v té meditaci jsem vůbec neviděla té druhé své osůbce do obličeje- celý tělo té víly Amálky jsem viděla, ale místo obličeje byl jenom rozmazaný flek. Vypadá to, že jsem se ještě nesmířila s tím, jak vypadám. Celá ta meditace pro mě měla obrovský význam, začínám chápat, proč se celý život chovám jak se chovám. A nejlepší na tom je, že už mám řešení, co s tím - budu prostě dávat lásku, sobě a tím i ostatním. Když jsem malovala ten druhý obrázek (velký srdce, který dává lásku), tak jsem viděla, jak se ty ušklebený obličeje kolem mě najednou udiveně dívají a pak se na mě začínají usmívat. Kdybych na toto řešení přišla tehdy jako malá, tak ze mě vyrostl asi úplně jiný člověk.
Takže Ti moc a moc děkuju za to, že jsem měla možnost toto zažít. Bez tohoto poznání bych se nemohla posunout ani o krok dál.
Moc se na Tebe těším a jsem zvědavá, co se bude dít dál.
S láskou
Jarka


Ahoj Zuzanko,
přišlo mně, že Ti mám napsat mailíka.
Stále vidím živě kruh lidiček a očíček. To společenství bylo krásné, i když jsme všici čistili "ostošest".
Došlo mně, že se ve mně děje strach (v současnosti ze cvrlikání v uších), ale Boží inspirace působí a přichází i ke mně.
A tak si říkám "Jen klid jsem v láskyplných rukou". Děkuji Ti,...........Přeji Ti krásné dny papa s vděčností Zuzka z Jbc





Ahojky Zuzíku,
děkuji Ti za pochopení  a  mailík. Pužívám Tvoje doporučení s malým rituálem . Když jsem doma zapálím si svícinku a při zatínání pěstí opakuji: "Lituji, prosím o odpuštění, mé drahé podvědomí, mé drahé vnitřní dítě, děkuji Ti, miluju Tě. Potom otevřu pěsti a opakuji: "Klid a mír je v celém mém bytí i ve všech jeho úrovních a tak se děje vždy a všude, děkuji Ti , miluju Tě.
Jinak chodím na rehabilitaci páteře a už se tolik nehrbím. Je vidět, že má  vnitřní sebedůvěra stoupá.
Měj se moc hezky, děkuji Ti a opatruj se papa s vděčností Zuzka





Milá Zuzanko,
moc děkuji za pozvání, jsem šťastná, že bude další kurz.
Ještě teď jsem plná dojmů.
Ten zvláštní klid, který ve mne po kurzu zavládl je něco nádherného.
Jsem moc vděčná za to, že jsem měla možnost tě poznat.
S láskou
Markéta 




Ahoj Zuzko,
změny se určitě staly a to velké. Už když jsem přijela domů, jsem si všimla, jak jsem jiná, hodně věcí mi zpočátku doma vadilo. Tak jsem čistila, čistila a čistila. Vždy to chodí ve vlnách, např. jeden denza mnou jezdila auta moc blízko, další jsem všude viděla odpadky, atd.Ještě jednou Ti moc děkuji za to, co jsi nám dala, jakou úžasnou práci jsis námi udělala, a hlavně za to, že máme jednoduché a velice účinnétechniky na to, jak pokračovat dál. Pravidelně cvičím, dýchám a starám se o malou Leničku. Jen mne trošku mrzí, že se mnou nemohla jet moje dcera, ale asi to tak mělo být.
Měj se krásně, brzy nashledanou.
S láskou v srdci.
Lenka
Mimochodem, ta auta už za mnou blízko téměř nejezdí.

 



 Úvodní stránka

O lektorce

Přihlášky

Ohlasy


Fotky